Den české státnosti je český státní svátek a datum 28. září je zároveň svátkem sv. Václava, přemyslovského knížete, patrona Čech a Moravy a jednoho z tradičních symbolů českého státu. Narodil se asi v roce 907. Den české státnosti nám připomíná událost asi z roku 935, kdy byl kníže Václav ve Staré Boleslavi zavražděn svým bratrem Boleslavem. Bylo mu v té době asi 28 let. Kvůli nedostatku pramenů není možné otázku jeho přesného data narození ani přesného data úmrtí a věku definitivně rozřešit.
Václav byl krátce po smrti prohlášený za svatého a datum 28. září se stalo uctívaným svátkem. Svátek svatého Václava byl do roku 1951 památným dnem. Za dob komunismu se tato událost příliš neoslavovala a jako státní svátek a zároveň den pracovního klidu si ho připomínáme opět od roku 2000, kdy byl tento den uznán zákonem a dostal oficiální označení – Den české státnosti – Svatý Václav.
Svatováclavská pouť
Velkou událostí konanou v den státního svátku je pravidelná Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi. Jejím vyvrcholením je poutní bohoslužba sloužená českými biskupy na tamním Mariánském náměstí.
Kde najdeme sv. Václava?
Svatý Václav se stal symbolem českého státu, proto se po něm jmenuje například náměstí v Praze – Václavské náměstí, kde je pomník svatého Václava na koni. Pomník je jakýmsi symbolickým centrem Václavského náměstí a místo národních demonstrací.
Svatý Václav na koni je vyobrazen i na české dvacetikorunové minci (s nápisem “Svatý Václave, nedej zahynouti nám i budoucím”), na československých známkách z roku 1929 a na nových poštovních známkách České republiky ve dvou velikostech.
