Samostatný československý stát byl vyhlášen 28. 10. 1918. Jednalo se o jeden z nástupnických států rozpadlého Rakousko-Uherska.

Za vznik první republiky vděčíme i prvnímu prezidentu – TGM – Tomáši Garigue Masarykovi. Oficiální označení Československá republika vydržela v různých obměnách až do roku 1989, s výjimkou dob válečných, kdy byla používán název Česko-Slovenská republika a následně v dalších obměnách jako socialistická či federativní. Od roku 1945 se naše území skládalo z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, již bez Podkarpatské rusi (někdy též nazývaná jako Zakarpatská). Další dělení republiky nastalo v novodobých dějinách – na Českou republiku a Slovensko v roce 1993.

Oslavy svátku probíhají na mnoha místech České republiky. Významným místem oslav je Národní památník na Vítkově v Praze, u nějž tradičně probíhá vojenská přehlídka, je držena minuta ticha a položen věnec k hrobu neznámého vojína. Na Hradčanském náměstí probíhá slavnostní přísaha příslušníků Armády České republiky. Na Pražském hradě také Prezident České republiky, který je ex officio vrchním velitelem českých ozbrojených sil, jmenuje do generálské hodnosti schválené důstojníky bezpečnostních sborů.

28. říjen je rovněž řádovým dnem České republiky. Jde tedy o den, kdy jsou ve Vladislavském sále Pražského hradu prezidentem České republiky tradičně udělována Státní vyznamenání České republiky vybraným osobnostem. Konkrétně jde o Řád Bílého lva, který je nejvyšším státním vyznamenáním České republiky, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Medaili Za hrdinství a Medaili Za zásluhy.