Přejeme Vám ze srdce překrásné Vánoce

a Silvestr ať vykouzlí

štěstí, lásku, úsměv na tváři,

ať se Vám v novém roce všechno vydaří!

Poslední adventní nedělí je zlatá neděle nebo také andělská neděle. V tento den se zapaluje na věnci čtvrtá fialová svíčka, která je symbolem míru, pokoje a lásky.

Třetí adventní neděle je stříbrná, nebo také pastýřská. V tuto neděli se slaví křesťanský svátek zvaný Gaudete, který je spjat s těšením se na narození Ježíše. Advent se přehoupl do druhé poloviny a získává více slavnostní nádech. V tento den se kostel zdobil květinami a vše okolo bylo růžové, růžová by měla být správně i třetí adventní svíčka, tzv. svíčka přátelství. A proč zrovna růžová? Protože jde o symbol radosti.

Druhá adventní neděle je bronzová. Má reprezentovat lásku a Ježíškovy jesličky. V tuto neděli by se na věnci měla zapálit druhá fialová svíce. Této svíci se říká betlémská a symbolizuje mír.

První adventní neděle je označována za železnou. V tuto neděli se zapaluje na adventním věnci první fialová svíčka. Je to tzv. svíce proroků. Svíčka symbolizuje naději. První adventní týden je spjat se svátky svaté Barbory a Mikuláše.

Význam adventu

Advent by měl být časem duchovního zklidnění, zpomalení, postění se, pokání a rozjímání. A proto lidé v tomto období nejedli maso. Nepořádaly se žádné taneční zábavy, hostiny, ani svatby. Soustředili se na přizpůsobení se prodlužujícím se temným nocím. Jedním z největších úkolů adventu byla příprava, kdy se uklízel celý dům, a i když se lidé postili, pekly se dobroty, které pak přišly štědrovečerní tabuli. Dále se také dralo peří, šilo, pletlo se, předlo a tkalo. Každé ráno pak věřící chodívali do kostela a zpívali. Dodnes se dochovalo například zpívání koled. Na rozdíl od dnešních dnů, kdy řada domácností je vánočně vyzdobena již v listopadu, se kdysi netradovala tak časná výzdoba. Vyzdobené nebyly ani kostely. Ty byly zdobeny pouze v rámci oslav Gaudete, k níž dochází o stříbrné adventní neděli. Teprve až po této neděli se začalo zdobit i obydlí.

Tento státní svátek je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším protektorátu Čechy a Morava. 

U příležitosti 21. výročí vzniku Československa se v Praze 28. října 1939 konala demonstrace, která byla ale násilně potlačena. Během těchto událostí bylo zraněno kolem 400 lidí, mezi těžce zraněnými byl také student lékařské fakulty UK Jan Opletal, který svému zranění 11. listopadu podlehl. Jeho pohřeb, který se konal 15. listopadu na Albertově, se stal manifestací tisíců lidí proti okupantům.

Následky tohoto odvážně vyjádřeného odporu proti nacistům byly tragické a přišly záhy, už v noci na 17. listopadu: Byly uzavřeny vysoké školy, pozatýkáni vůdci studentů, z nichž 9 bylo popraveno, dalších více než 1200 studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. A došlo také k uzavření deseti českých vysokých škol.

Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně jako připomínka těchto událostí při příležitosti jejich druhého výročí. Zasedání Mezinárodní studentské rady se tehdy zúčastnili delegáti z 26 zemí a své poselství zaslal i prezident USA F. D. Roosevelt.

Samostatný československý stát byl vyhlášen 28. 10. 1918. Jednalo se o jeden z nástupnických států rozpadlého Rakousko-Uherska.

Za vznik první republiky vděčíme i prvnímu prezidentu – TGM – Tomáši Garigue Masarykovi. Oficiální označení Československá republika vydržela v různých obměnách až do roku 1989, s výjimkou dob válečných, kdy byla používán název Česko-Slovenská republika a následně v dalších obměnách jako socialistická či federativní. Od roku 1945 se naše území skládalo z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, již bez Podkarpatské rusi (někdy též nazývaná jako Zakarpatská). Další dělení republiky nastalo v novodobých dějinách – na Českou republiku a Slovensko v roce 1993.

Oslavy svátku probíhají na mnoha místech České republiky. Významným místem oslav je Národní památník na Vítkově v Praze, u nějž tradičně probíhá vojenská přehlídka, je držena minuta ticha a položen věnec k hrobu neznámého vojína. Na Hradčanském náměstí probíhá slavnostní přísaha příslušníků Armády České republiky. Na Pražském hradě také Prezident České republiky, který je ex officio vrchním velitelem českých ozbrojených sil, jmenuje do generálské hodnosti schválené důstojníky bezpečnostních sborů.

28. říjen je rovněž řádovým dnem České republiky. Jde tedy o den, kdy jsou ve Vladislavském sále Pražského hradu prezidentem České republiky tradičně udělována Státní vyznamenání České republiky vybraným osobnostem. Konkrétně jde o Řád Bílého lva, který je nejvyšším státním vyznamenáním České republiky, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Medaili Za hrdinství a Medaili Za zásluhy.

Den české státnosti je český státní svátek a datum 28. září je zároveň svátkem sv. Václava, přemyslovského knížete, patrona Čech a Moravy a jednoho z tradičních symbolů českého státu. Narodil se asi v roce 907. Den české státnosti nám připomíná událost asi z roku 935, kdy byl kníže Václav ve Staré Boleslavi zavražděn svým bratrem Boleslavem. Bylo mu v té době asi 28 let. Kvůli nedostatku pramenů není možné otázku jeho přesného data narození ani přesného data úmrtí a věku definitivně rozřešit. 

Václav byl krátce po smrti prohlášený za svatého a datum 28. září se stalo uctívaným svátkem. Svátek svatého Václava byl do roku 1951 památným dnem. Za dob komunismu se tato událost příliš neoslavovala a jako státní svátek a zároveň den pracovního klidu si ho připomínáme opět od roku 2000, kdy byl tento den uznán zákonem a dostal oficiální označení – Den české státnosti – Svatý Václav.

Svatováclavská pouť

Velkou událostí konanou v den státního svátku je pravidelná Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi. Jejím vyvrcholením je poutní bohoslužba sloužená českými biskupy na tamním Mariánském náměstí.  

Kde najdeme sv. Václava? 

Svatý Václav se stal symbolem českého státu, proto se po něm jmenuje například náměstí v Praze – Václavské náměstí, kde je pomník svatého Václava na koni. Pomník je jakýmsi symbolickým centrem Václavského náměstí a místo národních demonstrací. 

Svatý Václav na koni je vyobrazen i na české dvacetikorunové minci (s nápisem “Svatý Václave, nedej zahynouti nám i budoucím”), na československých známkách z roku 1929 a na nových poštovních známkách České republiky ve dvou velikostech.

O inscenaci:

Ironická komedie, která je sondou do zábavního průmyslu a cynické doby. Příběh o výsluní a pádu ambiciózní majitelky castingové agentury. Režie se ujal umělecký šéf Branického divadla – Jan Nosek Novák. V inscenaci účinkuje v hlavní roli Kateřina Urbánková, absolventka brněnské JAMU.

Na divadelní přehlídce „Šokáček 2020“ ve Starém Městě pod Sněžníkem, jediném letošním představení, získala tato hra 1. cenu.

Osoby a obsazení:

KATEŘINA URBÁNKOVÁ ………… VĚRA

KAREL LHOTSKÝ …………………….. OTEC, TERAPEUT

JOSEF KÁNINSKÝ …………………….. BRATR

MARTINA SEDMIDUBSKÁ ……….. MAGDA (HEREČKA) ŠVAGROVÁ

JOLANA DAŇKOVÁ …………………. BEÁTA (MANAŽERKA), PEČOVATELKA

MARTIN DANĚK ……………………….. PAUL (MANAŽER), BARMAN

VLADIMÍR KOPÁČEK……………….. POLICISTA, MUŽ (SOUSED), MANŽEL

ONDŘEJ DOVALIL ……………………. FOTOGRAF

TEREZIE SOBĚSLAVOVÁ …………. SEKRETÁŘKA, NETEŘ, ŽENA NA HŘBITOVĚ

JAKUB CHARVÁT …………………….. BOB

Tvůrčí tým:

Autor textu: ……………………….. Petr Zelenka

Režie: ……………………………….. Jan Nosek Novák

Dramaturgie: ………………………. Lenka Skalická

Scénografie: ……………………….. Jan Tobola

Světla a zvuk: ……………………… Martin Kočí, Jan Sobotka

Produkce: …………………………… Josef Káninský

Kostýmní spolupráce: …………… Andrea Jůdlová

Hudba:………………………………. kapela Jablkoň

11. repríza – čtvrtek 24. 9. 2020 19.30 hod. v Divadle Na Kovárně v Poděbradech. Vstupné činí 150,- Kč, pro zaměstnance a studenty ÚJOP UK možno dojednat slevu 20%. Zlevněné vstupné pak je 120,- Kč, je nutné slevu dojednat přes Karla Lhotského (karel.lhotsky@ujop.cuni.cz) nejpozději do 21.9.2020