Rozsvěcení vánočního stromu

Studenti i vyučující z ÚJOP UK Poděbrady se sešli v pondělí 29. 11. 2021 pod rozsvíceným vánočním stromem na prvním nádvoří Poděbradského zámku, aby si spolu připomněli krásné svátky Vánoc. Nad symbolem lásky a pospolitosti – nad obrovským srdcem – a za zpěvu koledy pokládali všichni hořící svíčky po obvodu červeného srdce. Studenti dostali sladkou odměnu.

Adventní čas

Význam adventu

Advent by měl být časem duchovního zklidnění, zpomalení, postění se, pokání a rozjímání. A proto lidé v tomto období nejedli maso. Nepořádaly se žádné taneční zábavy, hostiny, ani svatby. Soustředili se na přizpůsobení se prodlužujícím se temným nocím. Jedním z největších úkolů adventu byla příprava, kdy se uklízel celý dům, a i když se lidé postili, pekly se dobroty, které pak přišly štědrovečerní tabuli. Dále se také dralo peří, šilo, pletlo se, předlo a tkalo. Každé ráno pak věřící chodívali do kostela a zpívali. Dodnes se dochovalo například zpívání koled. Na rozdíl od dnešních dnů, kdy řada domácností je vánočně vyzdobena již v listopadu, se kdysi netradovala tak časná výzdoba. Vyzdobené nebyly ani kostely. Ty byly zdobeny pouze v rámci oslav Gaudete, k níž dochází o stříbrné adventní neděli. Teprve až po této neděli se začalo zdobit i obydlí.

První adventní neděle je označována za železnou. V tuto neděli se zapaluje na adventním věnci první fialová svíčka. Je to tzv. svíce proroků. Svíčka symbolizuje naději. První adventní týden je spjat se svátky svaté Barbory a Mikuláše.

17. listopad – Mezinárodní den studentů

Tento státní svátek je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším protektorátu Čechy a Morava. 

U příležitosti 21. výročí vzniku Československa se v Praze 28. října 1939 konala demonstrace, která byla ale násilně potlačena. Během těchto událostí bylo zraněno kolem 400 lidí, mezi těžce zraněnými byl také student lékařské fakulty UK Jan Opletal, který svému zranění 11. listopadu podlehl. Jeho pohřeb, který se konal 15. listopadu na Albertově, se stal manifestací tisíců lidí proti okupantům.

Následky tohoto odvážně vyjádřeného odporu proti nacistům byly tragické a přišly záhy, už v noci na 17. listopadu: Byly uzavřeny vysoké školy, pozatýkáni vůdci studentů, z nichž 9 bylo popraveno, dalších více než 1200 studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. A došlo také k uzavření deseti českých vysokých škol.

Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně jako připomínka těchto událostí při příležitosti jejich druhého výročí. Zasedání Mezinárodní studentské rady se tehdy zúčastnili delegáti z 26 zemí a své poselství zaslal i prezident USA F. D. Roosevelt.

Soutěž o nejkrásnější vyřezávanou dýni

Studenti ÚJOP UK Poděbrady se ve středu 27. 10. 2021 v odpoledních hodinách zúčastnili soutěže ve vyřezávání dýní. Za nejpovedenější oranžové výrobky byli studenti odměněni sladkostmi. 

SEMIFINÁLE

VÍTĚZNÉ DÝNĚ

Děkujeme všem zúčastněným, kteří přišli na soutěž „O nejkrásnější vyřezávanou dýni“, a neméně těm, kteří přiložili ruku k dílu a pomohli s organizací.

Den vzniku Československa

Samostatný československý stát byl vyhlášen 28. 10. 1918. Jednalo se o jeden z nástupnických států rozpadlého Rakousko-Uherska.

Za vznik první republiky vděčíme i prvnímu prezidentu – TGM – Tomáši Garigue Masarykovi. Oficiální označení Československá republika vydržela v různých obměnách až do roku 1989, s výjimkou dob válečných, kdy byla používán název Česko-Slovenská republika a následně v dalších obměnách jako socialistická či federativní. Od roku 1945 se naše území skládalo z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, již bez Podkarpatské rusi (někdy též nazývaná jako Zakarpatská). Další dělení republiky nastalo v novodobých dějinách – na Českou republiku a Slovensko v roce 1993.

Oslavy svátku probíhají na mnoha místech České republiky. Významným místem oslav je Národní památník na Vítkově v Praze, u nějž tradičně probíhá vojenská přehlídka, je držena minuta ticha a položen věnec k hrobu neznámého vojína. Na Hradčanském náměstí probíhá slavnostní přísaha příslušníků Armády České republiky. Na Pražském hradě také Prezident České republiky, který je ex officio vrchním velitelem českých ozbrojených sil, jmenuje do generálské hodnosti schválené důstojníky bezpečnostních sborů.

28. říjen je rovněž řádovým dnem České republiky. Jde tedy o den, kdy jsou ve Vladislavském sále Pražského hradu prezidentem České republiky tradičně udělována Státní vyznamenání České republiky vybraným osobnostem. Konkrétně jde o Řád Bílého lva, který je nejvyšším státním vyznamenáním České republiky, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Medaili Za hrdinství a Medaili Za zásluhy.

Den české státnosti – Sv. Václav

Den české státnosti je český státní svátek a datum 28. září je zároveň svátkem sv. Václava, přemyslovského knížete, patrona Čech a Moravy a jednoho z tradičních symbolů českého státu. Narodil se asi v roce 907. Den české státnosti nám připomíná událost asi z roku 935, kdy byl kníže Václav ve Staré Boleslavi zavražděn svým bratrem Boleslavem. Bylo mu v té době asi 28 let. Kvůli nedostatku pramenů není možné otázku jeho přesného data narození ani přesného data úmrtí a věku definitivně rozřešit. 

Václav byl krátce po smrti prohlášený za svatého a datum 28. září se stalo uctívaným svátkem. Svátek svatého Václava byl do roku 1951 památným dnem. Za dob komunismu se tato událost příliš neoslavovala a jako státní svátek a zároveň den pracovního klidu si ho připomínáme opět od roku 2000, kdy byl tento den uznán zákonem a dostal oficiální označení – Den české státnosti – Svatý Václav.

Svatováclavská pouť

Velkou událostí konanou v den státního svátku je pravidelná Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi. Jejím vyvrcholením je poutní bohoslužba sloužená českými biskupy na tamním Mariánském náměstí.  

Kde najdeme sv. Václava? 

Svatý Václav se stal symbolem českého státu, proto se po něm jmenuje například náměstí v Praze – Václavské náměstí, kde je pomník svatého Václava na koni. Pomník je jakýmsi symbolickým centrem Václavského náměstí a místo národních demonstrací. 

GRADUATIO 2021

Dne  7. 6. 2021 se v dopoledních hodinách sešli v aule a na zámecké zahradě studenti a vyučující ÚJOP k slavnostnímu zakončení školního roku 2020/2021.

zahrada na zámku
slavnostního zahájení se ujala Veronika Jankulíková

Třídní učitelé předali studentům certifikáty. 

Marika Constable
třída PP
třída T1
třída T2
třída T3
třída T4
Miroslav Jílek a Jan Bednář
třída T5
Zdeněk Rubeš
třída T6
třída T7
třída T8
Lukáš Vaňous a Jan Bednář
Radka Matějková
Jaroslava Vesecká

Pak následovalo veselé taneční vystoupení tříd PP.

taneční vystoupení tříd PP

Pan ředitel Melcer a paní ředitelka Hůlková Nývltová odměnili nejlepší studenty, kteří vynikali svými studijními výsledky, snahou a energií, malým dárkem.

ředitel střediska ÚJOP Poděbrady, RNDr. Martin Melcer, Ph.D.
ředitelka ÚJOP, PhDr. Dana Hůlková Nývltová, Ph.D.
nejlepší studenti

Na závěr předal ocenění výborným studentům i pan Ilja Rudomilov.

Ilja Rudomilov
nejlepší studenti

fotografie a text: Zuzana Beránková

Tour de Poděbrady

Blíží se první červnový víkend, což znamená tradiční cyklovýlet z Prahy do Poděbrad s názvem Tour de Podebrady. Zúčastnit se může kdokoli!
Začátek je naplánován na 5. června, start v 11:00 před stanicí metra Rajská zahrada, pravděpodobně se do Poděbrad dostaneme kolem 17–18 hodiny a po večeři se vrátíme do Prahy vlakem.

Naše trasa povede po evropské cyklostezce EuroVelo 4 a bude dlouhá přibližně 57 km po celé své délce. Během cesty si uděláte 2 přestávky na občerstvení a odpočinek. Tour de Podebrady obecně nevyžaduje speciální fyzickou přípravu, cílem je odpočinek, nikoli fyzický trénink. Kdo se opravdu unaví, může se vždy vrátit vlakem, často projíždíme železničními stanicemi. Chcete-li se zaregistrovat k účasti a získat další informace, které vám poskytne PM Ilja Rudomilov.

Vodní elektrárna v Poděbradech

hydroelektrárna

Zdymadlo v Poděbradech patří mezi nejkrásnější technické stavby ve středních Čechách. Jeho autorem je architekt Antonín Engel.

zámek a vodní elektrárna na Labi, pohled z Pražského mostu

Vodní dílo tvoří pohyblivý jez o dvou polích, železobetonová lávka, osmimetrová štěrková propusť a jednolodní vodní elektrárna.

vodní elektrárna, pohled z mostu

Na jižní straně se nachází provozní budova s rozvodnou.

pohled z lávky na Labe proti proudu
pohled na Labe od vodní elektrárny proti proudu
pohled na Labe od vodní elektrárny po proudu
jez a vodní elektrárna na Labi, pohled z levého břehu
pohled na vodní elektrárnu ze břehu Labe

Vodní elektrárna po dešti