Cizinci obdivují české sklo
Dne 7.12.2022 navštívili studenti třídy T05 firmu CRYSTAL BOHEMIA v Poděbradech. Zhlédli celý proces výroby skla, ovšem nadšení propuklo až ve firemní prodejně, kde studenti obdivovali broušené i nebroušené křišťálové výrobky. Z exkurze mnozí odcházeli s přesvědčením, že si určitě do své vlasti odvezou poděbradský skleněný suvenýr.
Třetí adventní neděle v tomto roce je 11. prosince 2022. V tento den se kostely zdobily květinami a vše okolo bylo růžové, růžová by měla být správně i třetí adventní svíčka, tzv. svíčka přátelství. A proč zrovna růžová? Protože jde o symbol radosti.
Mezi již tradiční svátky na ÚJOP Poděbrady patří Mikuláš, který obchází po jednotlivých třídách 5. prosince. Všichni studenti tak mají možnost se seznámit s touto českou tradicí určenou především dětem.
Studenti byli pochváleni za velmi příkladné studijní úsilí i výsledky. Studenti měli možnost zazpívat píseň nebo zarecitovat básničku. Jako odměnu dostali od „andělů“ i „čerta“ čokoládové adventní kalendáře.
Druhá adventní neděle v tomto roce je 4. prosince 2022. V tuto neděli by se na věnci měla zapálit druhá svíce. Této svíci se říká betlémská a symbolizuje mír.
Studenti i vyučující z ÚJOP UK Poděbrady se sešli v pondělí 28. 11. 2022 v aule A, aby společně zahájili advent malováním perníčků.
Na zahradě poděbradského zámku si připomněli krásné svátky Vánoc nad symbolem lásky a pospolitosti – nad obrovským srdcem – kdy všichni pokládali hořící svíčky po obvodu červeného srdce, které je určeno všem lidem dobré vůle.
Na zámku pak studenti vyzdobili svými perníčky vánoční stromek a společně s vyučujícími si zazpívali české koledy.
Videa
První adventní neděle v tomto roce je 27. listopadu 2022. Začátek adventu se každý rok mění, vždy je to však v období 27. listopadu – 3. prosince. V posledním případě pak vychází poslední adventní neděle přímo na Štědrý den. To nás však letos nečeká.
Advent je spíš klidným obdobím, kdy děti otevírají adventní kalendáře, zapalují se svíčky na adventních věncích, připravuje se cukroví a později se zdobí vánoční stromeček.
Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 proběhlo na základě vyhlášky říšského protektora, která měla uzavřít české vysoké školy na dobu tří let. Záminku pro nacistické represe byla série podzimních studentských demonstrací proti německé okupaci. Poslední taková demonstrace se odehrála během pohřbu studenta medicíny Jana Opletala.
Dne 17. listopadu 1941, dva roky od události, byl v Londýně vyhlášen Mezinárodní den studentstva, tyto události jsou připomínány během oslav státního svátku.
Samostatný československý stát byl vyhlášen 28. 10. 1918. Jedalo se o jeden z nástupnických států rozpadlého Rakousko-Uherska.
Vyhlášení samostatného Československého státu předcházelo dlouhé období strávené v rámci Rakouska-Uherska, naplněné snahou těch nejodvážnějších o posílení vlastní národní identity a emancipace v rámci monarchie. Proces úplného odtržení se konkrétně začal formovat až během I. světové války, kdy se ukázala neudržitelnost dosavadního vývoje. Největší zásluhu na vzniku samostatného státu mělo několik klíčových osobností, v čele s T. G. Masarykem, M. R. Štefánikem a Edvardem Benešem.
Prvním prezidentem byl jmenován Tomáš Garrigue Masaryk a prvním premiérem Karel Kramář.
Oficiální označení Československá republika vydržela v různých obměnách až do roku 1989, s výjimkou dob válečných, kdy byla používán název Česko-Slovenská republika a následně v dalších obměnách jako socialistická či federativní. Od roku 1945 (tj. po 2. světové válce) se naše území skládalo z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, již bez Podkarpatské Rusi (někdy též nazývaná jako Zakarpatská).
