V úterý 28. 11. vyrazily třídy C01, C02, C04 a L01 na exkurzi do iQLANDIA v Liberci.

fotografie: Anastassiya Sirotkina

Studenti i vyučující z ÚJOP UK Poděbrady se sešli v pondělí 27. 11. 2023 v aule A, aby společně zahájili předvánoční čas malováním perníčků.

Na zahradě poděbradského zámku si připomněli krásné svátky Vánoc nad symbolem lásky  – nad obrovským srdcem – kdy všichni pokládali hořící svíčky po obvodu červeného srdce, které je určeno všem lidem dobré vůle.

Na zámku pak studenti vyzdobili svými perníčky vánoční stromek a společně s vyučujícími si zazpívali české koledy. 

Tradiční událost spojená s ochutnávkami prvních vín se uskutečnila v sobotu 11. listopadu na 1. nádvoří zámku a na Jiřího náměstí v Poděbradech.

V 11:00 přijel Martin na bílém koni, aby požehnal poděbradským občanům a zároveň otevřel první lahev Svatomartinského vína.

Mladá a svatomartinská vína z vlastní produkce zde představilo celkem 10 vinařství.

Kromě vína si návštěvníci mohli na jarmarku řemeslných produktů a delikates zakoupit řadu tradičních výrobků.

V odpoledních hodinách k poslechu a tanci zahrála cimbálová muzika.

Dne 11. listopadu si v České republice připomínáme mezinárodní Den válečných veteránů. Tento významný den je věnovaný památce ukončení 1. světové války. Slaví se zejména v Evropě a USA.

Tradice oslav konce 1. světové války se začala rodit již při prvním výročí dne příměří, 11. listopadu 1919, kdy byl tento den připomínán v Londýně, Paříži i dalších městech dohodových států.

Symbolem Dne veteránů se stal květ vlčího máku, je to symbol pro padlé vojáky 1. světové války, který má původ v básni Na flanderských polích.

Tento den si připomínáme vyhlášení samostatného československého státu 28. října 1918, po skončení první světové války a rozpadu Rakouska-Uherska. Na základě versailleských mírových smluv (1919) Československo zahrnovalo Čechy, Moravu, část Slezska, Slovensko a Zakarpatskou Rus. U vzniku republiky stáli osobnosti Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik, Edvard Beneš, kteří v exilu usilovali o vytvoření společné země, dále Alois Rašín, Karel Kramář, Antonín Švehla a další.

Významnou roli při vzniku Československa měly legie, které se formovaly z dobrovolníků a zajatců – tvořily základ československé armády, přestože československý stát ještě neexistoval. Vymezovaly se proti Rakousku-Uhersku, některé jednotky se přidávaly na stranu ruské carské armády, jiné k francouzské cizinecké legii a další jednotky vznikly v Itálii. Po Velké říjnové revoluci se legie v Rusku díky Masarykovi oficiálně staly součástí francouzského vojska a usilovaly o přesun na západní frontu.

Už v průběhu roku 1918 uznaly Českou národní radu jako budoucí vládu státu Francie, Velká Británie, USA, Japonsko a Itálie. Poslední rakousko-uherský císař Karel I. usiloval ještě v říjnu vyřešit snahu o emancipaci jednotlivých národů nabídkou na federalizaci mocnářství, která byla v dané situaci už více než nedostatečná, v téže době Masaryk předal americkému prezidentovi tzv. Washingtonskou deklaraci (Prohlášení nezávislosti československého národa). 28. října večer Národní výbor československý vydal zákon o zřízení samostatného státu československého a přebíral postupně moc nad jednotlivými městy a územími. 30. října rakouské vojenské velitelství v Praze kapitulovalo a také byla v Turčianském Svätém Martinu přijata tzv. Martinská deklarace, kterou se Slovensko v čele se Slovenskou národní radou připojilo k českým zemím a vytvořenému novému státu. Prezidentem nového státu byl 14. listopadu 1918 zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, předsedou vlády Karel Kramář.

Dne 28. září si český národ připomíná Den české státnosti, který je zároveň i svátkem Svatého Václava, patrona Čech a Moravy. Svátek připadá na den jeho zavraždění asi v roce 935 za účasti Václavova bratra Boleslava.

Kníže Václav (907-929/935) byl světec z rodu Přemyslovců, syn knížete Vratislava I. a kněžny Drahomíry. V dětství byl vychováván svou babičkou Ludmilou na hradě Tetín. 

Doba Václavovy vlády je již od počátku charakteristická jeho podporou křesťanské církve a dalším upevňováním moci Přemyslovců nad českými zeměmi. Mezi jeho významné ctnosti patřila silná vůle, hluboká zbožnost a mírumilovnost.

Panovník, jemuž záleželo na dobru národa

Pro dobro národa se snažil o pozvednutí morálky a pokřesťanštění země. Václavův politicko-náboženský směr, jeho orientace na Sasko a odklon od vazeb na Bavorsko, se znelíbil politické opozici, jejímž představitelem je Václavův vlastní mladší bratr Boleslav I. zvaný též Ukrutný.
Vzniká bratrský konflikt, který vyvrcholí pozváním Václava na svěcení kostela do Boleslavi, kde je pak tento český kníže ráno 28. září 935 (starší literatura uvádí rok 929) zavražděn. Hned na to Boleslav obsazuje se svojí družinou Pražský hrad a stává se knížetem, brzy dává převézt Václavovy ostatky do nového chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Poděbrady si v roce 2023 připomínají 800. výročí od první písemné zmínky. 

Letos byly vybrány jako pořadatel Národního zahájení tradičních zářijových Dnů evropského dědictví.

Jsou také držitelem titulu Evropské město sportu 2023.

Při všech těchto významných příležitostech se v Poděbradech v období od 7. září do 1. října uskuteční řada kulturních, sportovních a společenských událostí při širokou veřejnost.

Podrobnější informace o všech akcích najdete na stránkách města Poděbrady

Kalendář akcí

Nově otevřená Kavárna na zámku v Poděbradech vás zve nejen na výbornou kávu nebo limonádu, ale i jiné občerstvení: sendviče, zákusky, koláče, …

Najdete nás i facebooku

text a fotografie: Zuzana Beránková