Adventní trhy v Poděbradech

Začátek adventních trhů letos připadá na první prosincový víkend, tedy na sobotu 2. a na neděli 3. prosince.  

V Poděbradech se letos konají tradiční víkendové adventní trhy na lázeňské kolonádě.

Trhy se budou konat po tři adventní víkendy vždy v sobotu a neděli od 10 do 18 hodin. 

Právě v neděli se rozsvítil vánoční strom v centru města na Jiřího náměstí.

Zima v Poděbradech

fotografie: Tomáš Grospič

První adventní neděle

je označována za železnou. V tuto neděli se zapaluje na adventním věnci první svíčka. Svíčka symbolizuje naději. První adventní týden je spjat se svátky svaté Barbory a Mikuláše. Začátek adventu se každý rok mění, letos připadá na 3. prosince.

EXKURZE NA 1. A 2. LÉKAŘSKOU FAKULTU V PRAZE

Ve středu 29. listopadu 2023 vyjeli studenti anglického přípravného programu na exkurzi na 1. a 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Své zkušenosti sdíleli s našimi studenty členové studentské organizace Medsoc na 1. lékařské fakultě – studenti z vyšších ročníků lékařství. V rámci workshopu předvedli a vysvětlili principy poskytnutí první pomoci masáží srdce.

Na 2. lékařské fakultě si naši studenti v moderní budově postupně prošli několik pracovišť včetně pitevny, kde měli možnost být svědky pitev prováděných letošními prvními ročníky.

Během dne byly zodpovězeny mnohé otázky týkající se studia, organizace času v životě studentů medicíny, zkoušek, podpory během studia a volnočasových aktivit. Vedoucí zahraničních oddělení obou fakult vysvětlily organizaci a principy studia, stipendií a možnosti akreditace pro studium v zahraničí.

Pro naše studenty to byla bezesporu významná zkušenost a především příležitost fakulty a život na fakultách poznat, setkat se s našimi bývalými studenty z minulých let a potvrdit si své rozhodnutí studovat medicínu.

fotografie: Marika Constable 

Rozsvícení vánočního stromu

Studenti i vyučující z ÚJOP UK Poděbrady se sešli v pondělí 27. 11. 2023 v aule A, aby společně zahájili předvánoční čas malováním perníčků.

Na zahradě poděbradského zámku si připomněli krásné svátky Vánoc nad symbolem lásky  – nad obrovským srdcem – kdy všichni pokládali hořící svíčky po obvodu červeného srdce, které je určeno všem lidem dobré vůle.

Na zámku pak studenti vyzdobili svými perníčky vánoční stromek a společně s vyučujícími si zazpívali české koledy. 

Svatomartinské trhy v Poděbradech

Tradiční událost spojená s ochutnávkami prvních vín se uskutečnila v sobotu 11. listopadu na 1. nádvoří zámku a na Jiřího náměstí v Poděbradech.

Svatý Martin na bílém koni, fotografie: Zdeněk Frejvald

V 11:00 přijel Martin na bílém koni, aby požehnal poděbradským občanům a zároveň otevřel první lahev Svatomartinského vína.

Ochutnávka vín

Mladá a svatomartinská vína z vlastní produkce zde představilo celkem 10 vinařství.

Řemeslný trh

Kromě vína si návštěvníci mohli na jarmarku řemeslných produktů a delikates zakoupit řadu tradičních výrobků.

V odpoledních hodinách k poslechu a tanci zahrála cimbálová muzika.

Den válečných veteránů

Dne 11. listopadu si v České republice připomínáme mezinárodní Den válečných veteránů. Tento významný den je věnovaný památce ukončení 1. světové války. Slaví se zejména v Evropě a USA.

Tradice oslav konce 1. světové války se začala rodit již při prvním výročí dne příměří, 11. listopadu 1919, kdy byl tento den připomínán v Londýně, Paříži i dalších městech dohodových států.

Symbolem Dne veteránů se stal květ vlčího máku, je to symbol pro padlé vojáky 1. světové války, který má původ v básni Na flanderských polích.

Vznik samostatného Československého státu 28. 10. 1918

Tento den si připomínáme vyhlášení samostatného československého státu 28. října 1918, po skončení první světové války a rozpadu Rakouska-Uherska. Na základě versailleských mírových smluv (1919) Československo zahrnovalo Čechy, Moravu, část Slezska, Slovensko a Zakarpatskou Rus. U vzniku republiky stáli osobnosti Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik, Edvard Beneš, kteří v exilu usilovali o vytvoření společné země, dále Alois Rašín, Karel Kramář, Antonín Švehla a další.

Významnou roli při vzniku Československa měly legie, které se formovaly z dobrovolníků a zajatců – tvořily základ československé armády, přestože československý stát ještě neexistoval. Vymezovaly se proti Rakousku-Uhersku, některé jednotky se přidávaly na stranu ruské carské armády, jiné k francouzské cizinecké legii a další jednotky vznikly v Itálii. Po Velké říjnové revoluci se legie v Rusku díky Masarykovi oficiálně staly součástí francouzského vojska a usilovaly o přesun na západní frontu.

Už v průběhu roku 1918 uznaly Českou národní radu jako budoucí vládu státu Francie, Velká Británie, USA, Japonsko a Itálie. Poslední rakousko-uherský císař Karel I. usiloval ještě v říjnu vyřešit snahu o emancipaci jednotlivých národů nabídkou na federalizaci mocnářství, která byla v dané situaci už více než nedostatečná, v téže době Masaryk předal americkému prezidentovi tzv. Washingtonskou deklaraci (Prohlášení nezávislosti československého národa). 28. října večer Národní výbor československý vydal zákon o zřízení samostatného státu československého a přebíral postupně moc nad jednotlivými městy a územími. 30. října rakouské vojenské velitelství v Praze kapitulovalo a také byla v Turčianském Svätém Martinu přijata tzv. Martinská deklarace, kterou se Slovensko v čele se Slovenskou národní radou připojilo k českým zemím a vytvořenému novému státu. Prezidentem nového státu byl 14. listopadu 1918 zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, předsedou vlády Karel Kramář.